Cesta kolem světa – pokračování

Argentina

V Argentině se pěstuje hodně maracuji. Maracuja je exotické ovoce, které vypadá jako kulička a uvnitř má mnoho semínek. Z maracuji jsme si tedy připravili koktejl. Musím říct, že byl moc dobrý. Argentina je zároveň země, která umí velmi dobře hrát fotbal. Z této země mimochodem pochází jeden z nejlepších fotbalistů na světě – Lionel Messi. S klukama jsme si nejdřív zahráli ve třídě stolní fotbal a venku jsme pak hráli zápas ve skutečném fotbalu. Ve vyrovnaném zápase nakonec vyhrál tým Argentina 1 nad týmem Argentina 2. V Argentině se taky hodně chovají ovečky. Zahráli jsme si tedy hru na ovečky a vlky. Jeden z kamarádů hraje vlka a ostatní hrají ovečky. Ovečky se rozběhnou proti vlkovi a ten se je snaží chytit. Jakmile nějakou ovečku chytne, stane se z ní vlk.Hra končí když vlci zbaští celé stádo oveček.

Do cestovatelského deníku zapsal Matěj Schindler, 3. A

Kolumbie

Z Bolívie jsme přejeli do Kolumbie. Kolumbie je známá pěstováním banánů.

Vyrobili jsme si banánový koktejl. Jako první co jsme udělali bylo to, že jsme oloupali banán dali ho do nádoby mixeru. Potom jsme tam nalili trochu mléka a všechno společně rozmixovali. Koktejl byl moc dobrý.V Kolumbii rostou také orchideje. Vyrobili jsme první dárek pro maminky na Den matek – nástěnný 3D obraz.Obrazy jsme vyráběli pro maminky, babičky z budovy seniorů a vedení školy . Vystřihli jsme si květiny a potom je nalepili na stonek, který jsme potom přilepili k barevnému pozadí. Obrázek jsme dozdobili vystřiženými motýlky a srdíčky. V Kolumbii se těží smaragd. My jsme si zahráli na výrobce krásných šperků ze smaragdu. Ze smaragdu jsme vyrobili rovněž náušnice na Den matek pro maminky, babičky z budovy seniorů a také pro paní ředitelku, zástupkyni a paní sekretářky. Jako první jsme si vyzdobili různě barevný papír, potom jsme si vyrobili náušnice a zavěsili je na ten papír.  V Kolumbii jsme se rozhodli udělat ještě jednu radost. Vyráběli jsme pro maminky na Den matek muffiny. Byly čokoládové. Nejdříve jsme si udělali těsto, které jsme pak nalili do formiček a nechali jsme je upéct. Všechny dárečky udělaly maminkám a  babičkám obrovskou radost. V domě seniorů jsme měli vystoupení, které jsme nacvičovali v družině s paní vychovatelkou. Po skončení představení jsme začali rozdávat dárečky a ještě jsme si povídali. Mohli jsme se ptát babiček na různé otázky, které nás zajímali. Já jsem se zeptal, jaký sport sledují v televizi nejraději.

V Kolumbii jsme také oslavili Filipojakubskou noc – vyrobili jsme si kouzelný lektvar z ananasu a kiwi. Chutnalo to docela dobře. Lektvar byl na to, aby nás vyléčil z toho co nás trápí. Kdo chtěl, mohl přijít v převlečení za čarodějnici. Zažili jsme zábavné hry ve třídě a na školní zahradě a šli jsme pálit čarodějnice.

Do cestovatelského deníku zapsal Matěj Schindler, 3. A

Bolívie

Z Chille jsme přejeli do Bolívie. Turisticky nejvyhledávanějším místem je Solná pláň, Salar de Uyuni – největší solná pláň na světě. Zhlédli o ní na internetu dokument. Z dokumentu jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí, například že v okolí Solné pláně rostou obří kaktusy. Některé kaktusy dosahují dokonce výšky až 12 metrů. Matyášek nám přinesl ukázat do družiny kaktusy, které doma pěstuje. Nebyly sice tak obrovské, ale i tak se nám moc líbili.

Na Solné pláni žijí plameňáci. Zahráli jsme si na plameňáky na Solné pláni. Kája a Viky nám připravili ptačí překážkovou dráhu. Když se nám podařilo úspěšně doskákat až na konec dráhy, dostali jsme gumovou žížalu. V solné pláni se těží sůl. Udělali jsme si pak pokus s názvem „Těžba soli“. Smíchali jsme vodu se solí a vylili to na bublinkovou folii. Voda se odpařila a sůl ztvrdla, takže jsme ji pak mohli olupovat (těžit) rukama. Během pokusu jsme si taky vyzkoušeli, jak chutná nasycený solný roztok. Mě celkem chutnal, ale většina kamarádu ho rychle běžela vyplivnout do umyvadla a vypláchnout si pusu. Na závěr experimentů se solí jsme si zahráli hru s názvem Poznáš sůl podle chuti? Jeden z kamarádů si vzal masku na oči, aby nic neviděl. Potom otevřel pusu a holky mu dali lžičku soli nebo cukru. Byla to celkem legrace.

Do cestovatelského deníku zapsal Matěj Schindler, 3. A

Chille

Z Peru jsme přejeli do Chille. Navštívili jsme místní vyhlášenou přírodní památku, Mramorovou jeskyni. Jediný způsob, jak se dá do jeskyně dostat, je lodí. Tak jsme tam dopluli na lodi nebo spíš v našem podání na skateboardu, který nám paní vychovatelka do družiny donesla. Pak už jen stačilo z prostěradel vyrobit jeskyni, na kolečkách jsme jí pak postupně proplouvali a obdivovali krásnou výzdobu jeskyně. Hledali jsme uvnitř jeskyně zvířata. Dva hledači šli za dveře a vzali si masky, aby nic neviděli, protože v jeskyni je přece tma. Zbytek se ve třídě schoval. Koho hledači odhalili, musel z kola ven.

Poté jsme přejeli na další zajímavé místo v Chille, na Velikonoční ostrov. Na Velikonočním ostrově jsou obří sochy hlav. Nikdo neví, kdo je tam vlastně vytesal. Zahráli jsme si hru „Na sochy“. Jeden z nás pouštěl hudbu a my jsme na ní tančili. Když se hudba zastavila, museli jsme všichni zamrznout, tak jak jsme zrovna byli. Sochy jsme si také vymodelovali z plastelíny. Snažili jsme se napodobit obří hlavy z ostrova. Velikonoční ostrov byl objeven na velikonoční neděli, proto dostal svoje srandovní jméno. Zahráli jsme si hru „Na šmigrust“. Tentokrát dostali pomlázkou i kluci. Každý rok bývá na Velikonočním ostrově soutěž, kdy lidé hledají největší vejce.

Hledali jsme ve třídě schovaná velikonoční vajíčka. Dva z nás schovali dvacet víček jako vajíčka a zbytek třídy hledal. Nejlepším hledačem víček alias vajíček se stal Kryštof.

V Chille jsme si zahráli na fotografy a udělali jsme si několik krásných fotografií. Vyfotili jsme si mramorovou jeskyni a velikonoční ostrov.

Do cestovatelského deníku zapsal Matěj Schindler, 3. A

Pokračování cesty kolem světa: Peru

1. Z Amazonie jsme přeletěli do Peru a prohlídli jsme si obrazce v  Nazce. Rozdělili jsme se na dvě  skupinky. V první velel Adam a druhou měla na starosti Viki. Společně s ostatními dětmi jsme vytvořili živé obrazce šneka Bertu a pavouka.

2. Dozvěděli jsme se jak vypadá vlajka Peru. Poté jsme z  věcí, které máme ve třídě vytvořili červenobílou peruánskou vlajku.

3. Poznali jsme další památku v Peru, jedná se o Duhovou horu. Tuto jsme společně vytvořili z vaků a dek. Putování po Peru nás unavilo. Doplnili jsme energii kakaem, jehož je Peru velkým producentem. Malá zajímavost, kakao se vyrábí z kakaových bobů😊

4. Také již víme, že v Peru žije nejvíce Alpak, které poskytují vlnu a pomáhají Peruáncům při převozu nákladů.

Až si příště dáte teplé kakao a oblečete hřejivé ponožky, vzpomeňte si na naše putování po Peru😊

VELIKONOCE

V rámci příprav velikonočních svátků jsme upekli velikonoční pečivo, vyráběli jsme kuřátka a zajíčky,  které jsme dali koledníkům na Velikonoční pondělí.

Do cestovatelského deníku zapsaly Karolína Kusová a Viktorie Bereková

Amazonie

Z Mexika jsme se přemístili do Amazonie, kde žijí indiáni. Indiáni sbírají bylinky a potravu v přírodě a proto jsme se vypravili do přírody, natrhali jsme medvědí česnek a udělali jsme si jednohubky s medvědím česnekem. Zahráli jsme si na šamany a vyzkoušeli jsme si vyrobit šamanský lektvar. Vyráběli jsme ho z modrého barviva a minerálky. Nápoj nám vybublal, ale byl celý modrý, takže jsme ho nakonec nepili a domluvili jsme se, že si uděláme léčivý lektvar z kopřivy. Také jsme si nakreslili své silové zvíře, které nám dodává ve špatnou chvíli sílu. Jednou jsme se vypravili do lesa a tam jsme se  rozdělili do skupin a vyzkoušeli jsme si postavit týpí. Moc se nám to povedlo. Postavili jsme si také ohniště a povídali jsme si u něj indinánským jazykem a pohybovali jsme rukama a pak jsme to přeložili do češtiny. Byla to legrace.

Při pobytu v Amazonii jsme oslavili svátek svatého Patrika. Zahráli jsme si několik her. U Amazonky jsme oslavili první jarní den. Vyráběli jsme Moranu a šli jsme ji vhodit do řeky.

Do cestovatelského deníku zapsal Patrik Horňák

Pokračování cesty kolem světa: Z USA do Mexika

Před odjezdem z USA jsme se setkali s kamarádem Jacobem, který žije v USA. Jacob nám přišel povykládat o své zemi. Poté  jsme pokračovali v naší cestě do krásného exotického Mexika. V Mexiku jsme navštívili jeskyni a džungli.

Spolužákům jsem přinesl a povyprávěl o svém domácím mazlíčku Axolotlu, který z Mexika pochází. Je zajímavý tím, že má schopnost obnovovat ztracené části těla. Další zajímavostí je, že axolotl klidně může strávit celý život ve stádiu pulce.

Povyprávěli jsme si jak vypadají Mexičané. Jsou menšího vzrůstu, tmavovlasí a tmavoocí a nosí sobmbréra. Zahráli jsme si hru na Mexičany a zatančili jsme si u ní mexické tance.

V Mexiku žijí také nosálové. Udělali jsme si jejich fotku a v džungli jsme je nakrmili. Je to velice přizpůsobivý tvor, žije v oblastech deštných pralesů, kde jsou velice tvrdé podmínky pro život.

ZAJÍMAVOSTI:

•    má výborně vyvinutý nos, který dokáže otáčet až o 45°.

•    má dobrý smysl pro rovnováhu, k udržování využívá svůj ocas.

•    nosály chovali v zajetí už i indiáni, při dobrém zacházení snadno zkrotnou.

V mexické džungli jsme uviděli také nádherného motýla, ale i jiná zvířata.

Navštívili jsme také mexické cenoty. To jsou jeskyně a jsou tam k vidění krápníky. Vyrobili jsme si je. Dále je Mexiko největší pěstitel avokáda. Vyzkoušeli jsme, jak avokádo chutná a pecku jsme si zasadili. V avokádu je také spousta minerálních látek.

Během pobytu ve Mexiku jsme také oslavili MDŽ. Vyrobili jsme maminkám a babičkám z Bašky malý dáreček, sněženky z papíru.

Mexiko se mi moc líbí. Až budu velký chci se tam podívat.

Do cestovatelského deníku zapsal Matyáš Hrabec

Pokračování cesty kolem světa: Z Aljašky do USA

Z Aljašky jsme pokračovali v naší cestě do samotných Spojených Států. V USA jsme navštívili NEW YORK, WASHINTON, LAS VEGAS A TENNESSEE. Kromě měst jsme se zastavili i v Yellowstonském národním parku.

V NEW YORKU jsme na lodi dopluli k Soše Svobody – prima zážitek. Dále jsme se podívali na WALL STREET, kde je socha bronzového býka. Kdo si na něho šáhne, může si něco přát a možná se mu to splní…:-)… jo a taky prý bude mít spousty peněz…šáhli jsme si všichni :-).

A aby toho nebylo málo, tak jsme se ještě zastavili na BROOKLYNSKÉM mostě, abychom si zahráli situační hru „Potkali se na BROOKLYNSKÉM mostě“.

Neušla nám ani ulice BROADWAY, která je ulicí divadel. My jsme si 4 divadelní představení sami zahráli.

V NEW YORKU jsme viděli také nejznámější mrakodrap EMPIRE STATE BUILDING. Pro nás nebyl problém podobný mrakodrap v družině postavit z dřevěných lamelek. Byl skoro tak vysoký jako EMPIRE STATE BUILDING. Pod mrakodrapy se nachazí proslavené náměstí TIME SQUERE, kde jsme navštívili červené schody.

Ve WASHINTONU jsme si nenechali ujít WASHINTOVŮV monument, který je symbolem nezávislosti, a Bílý Dům, který je sídlem amerického prezidenta. To bylo téma naší další scénky „Ze života amerického prezidenta“.

Díky návštěvě Muzea letectví a kosmonautiky jsme si zahráli na malé kosmonauty a vyletěli raketou do vesmíru. Ve vesmíru jsme skoumali gravitaci a koukali se na naší planetu z výšky.

Poté jsem se přesunuli do LAS VEGAS, moderního města plného kasín, heren, rulet a karet. Lidé jezdí do VEGAS utrácet peníze formou hry. To může být nebezpečné podobně jako drogy – důležité je umět odmítnout hrát hazardní hry stejně jako drogy. Na toto téma jsem si zahráli hru „Umíš odmítnout a říct NE“.

Krásnou přírodu jsme objevili v YELLOWSTONSKEM národní parku. Park je znám tím, že na jeho území se nachází velké množství gejzírů. Jeden z nich tryská už

200 let do výšky 30 až 55 metrů každých 60 minut. Tuto informaci jsme se dozvěděli pomocí tajenky v křížovce. Gejzír jsme zažili také v družině, když jsme si udělali pokus.

Poslední zastávkou v AMERICE byl stát TENEESEE. Jedná se o místo, kde kdysi vznikl hudební styl COUNTRY a v současnosti je centrem této hudby a stejnojmenného tance. Nedalo nám to, poslouchali jsme COUNTRY a všichni tancovali. Byla to ohromná zábava a sranda.

V TENEESEE našli vůbec první slunečnici, což pro nás byla inspirace k vysázení semínek slunečnic do květináčů – stali jsme se slunečními zahradníky :-).

 

Do cestovatelského deníku vymyslela a zapsala Viktorie Bereková 🙂 3.A

 

USA – Aljaška

Další zajímavé místo v Americe, na které jsme zavítali, byla Aljaška.

Na Aljašce se rýžuje zlato, a tak jsme si zahráli na zlatokopy. Z alobalu jsme si udělali kuličky a speciálním sprejem si je pozlatili. Pak jsme si do lavoru dali vodu  a pozlacené kuličky  a snažili se jich co nejvíc vylovit pomocí pokličky.Všem se nám dařilo. Kdyby to bylo opravdické zlato byli bychom všichni milionáři.V obydlené části Aljašky se pohybuje nebezpečný medvěd grizzly. Zahráli jsme si na zachránce medvěda grizzly. Udělali jsme kruh a jeden z nás šel doprostřed a hrál medvěda. Ostatní po něm házeli míčem, který fungoval jako uspávací šipka. Když jsme medvěda trefili, odchytli jsme ho a zavezli jsme ho zpátky do divoké přírody Aljašky. Na Aljašce je hodně krásných řek, v kterých žijí i lososi – čirou náhodou velmi oblíbené jídlo medvědů grizzly. My jsme si zahráli na rybáře. Do obruče jsme dali plastové ryby, potom jsme si vzali prut a chytali jsme. Máme mezi sebou zkušeného rybáře Táďu, který nám poradil osvědčené rybářské triky, takže úlovek byl bohatý. Paní vychovatelka nám přinesla na ochutnání uzeného lososa. Vůbec se tomu grizzlimu nedivím, že má tyhle ryby tak rád.

Do cestovatelského deníku zapsal Matěj Schindler

Kanada

Z největšího ostrova světa Grónska jsme přeletěli do Kanady. Na úvod naší cesty jsme si nastudovali nejdůležitější informace o této zajímavé zemi. Dozvěděli jsme se, že v Kanadě se mluví anglicky a francouzsky. Procvičili jsme si naši angličtinu pomocí hry, při které jsme přiřazovali obrázky k anglickým názvům.

Národním symbolem Kanady je javorový list. Zahráli jsme si týmovou hru, při které jsme skládali javorové listy z víček od pet lahví. A velmi se nám povedly.

Kanadským národním zvířetem je bobr. Zahráli jsme si na bobry, kteří překusují strom. A hodně jsme se u toho nasmáli.

Nejznámější přírodní památkou Kanady jsou Niagárské vodopády. Vytvořili jsme tedy balónkovou lanovku a po ní  jsme se vypravili výlet k vodopádům.

Kanada je místem zimních olympijských her. Uspořádali jsme si tedy bláznivou zimní olympiádu. Různé disciplíny se konaly vevnitř i venku na sněhu.

Navštívili jsme také hlavní město Kanady – Ottawu. Otawou protéká kanál Rideau. V létě v něm plují lodě. V zimě voda zmrzne a vytvoří tak nejdelší bruslařskou dráhu na světě. Měří 7,8 km a někteří obyvatelé Ottawy jezdí v zimě do práce na bruslích. Zahráli jsme si na Ottawany. Všichni jsme si to užili, protože kdo by nechtěl dobruslit až do práce?

Ottawa je také město festivalů. Začátkem roku je festival tvoření ledových soch. My jsme si vytvořili užitečnou  ledovou sochu. Vytvořili jsme jedlou baňku pro ptáčky,aby si taky spolu s námi festival užili.

Během naší cesty po Kanadě nám naši fotografové udělali několik krásných fotek, například s bobrem nebo na lodi. A díky nim budeme na Kanadu a její krásy vzpomínat vždy s úsměvem!

Do cestovatelského deníku zapsala Ester Kocichová, 3.A.

Grónsko

Z Antarktidy jsme přeletěli do Grónska. Grónsko je největší ostrov světa. Hlavní město Grónska, kterým je Nuuk, bylo město, kde jsme po několika hodinách letu dlouhé cesty přistáli.

Neodolali jsme procházce po ledových krách, postavili jsme si eskymácké stany, vyzkoušeli chytat ryby tak jako Eskymáci, kteří je mají jako hlavní potravu, a z ulovených ryb jsme si pak podle místního receptu udělali rybí jednohubky.

Na výletech po okolí jsme pozorovali grónská zvířata, místní obyvatelé nám ukázali psí spřežení, na kterém jsme se mohli i projet.

Po návratu na místo, kde jsme byli ubytováni propukla velká koulovačka mezi dvěma týmy, na které jsme se předem rozdělili.

Večer jsme si zahráli grónskou hru na příliv a odliv a také si vyzkoušeli postavit model Grónska. Model byl postaven z kousků ledu, který jsme si s kamarády sami vyrobili. Každý kousek ledu vážil 213 g. Před odletem jsme navštívili grónské malíře, kteří nám namalovali grónská zvířata.

Do cestovatelského deníku zapsala Zuzana Jasková, 3. A

Antarktida

Z Austrálie jsme se přepravili na Antarktidu letadlem. Z letadla jsme přestoupili na ledoborec, který byl moc velký a dovezl nás na Antarktidu. Cestou jsme pozorovali velryby, byly tři, byla to velrybí rodinka vesele plující si v Jižním oceánu, který bude brzy zařazen do Atlasu světa, jako pátý oceán na světě. Na Antarktidě jsme oslavili Nový rok ohňostrojem a připili jsme si citrónovou šťávou, je zdravá a posilňuje imunitu.  K zábavě nám postačil fotokoutek, byl plný rekvizit a my jsme se u focení velmi nasmáli.

Další den jsme zkoumali, kdo na Antarktidě může bydlet. Antarktida je kus ledovce, z kterého se odlupují kry volně plující v moři. Objevili jsme, že zde trvale nebydlí žádní lidé, protože je tu jen sníh a zima. Jsou zde pouze vědci, kteří zkoumají tuto krajinu. Z nás se stali také vědci na Antarktidě a dělali jsme různé pokusy. Třeba jako vědkyně Viktorie proměnila žlutou a modrou barvu v zelenou, vědec Maty nám ukázal výbuch sopky a vědec Tadeáš vyrobil lávovou lampu. Jak žijí vědci na Antarktidě? O tom jsme si zahráli scénky. O Antarktidě jsme si poslechli také krátký dokument.

Která zvířátka žijí na Antarktidě? To jsme se dozvěděli z šifrovací hry, která odhalila tučňáka, lachtana, tuleně, plejtváka, velrybu a kosatku. V dokumentu o tučňácích nás velmi pobavila informace, že když jde tučňák po své vyšlapané cestičce a před ním je člověk, tak ten člověk mu musí uhnout. Zahráli jsme si hru, jak tučňák potká člověka. Jednou jsme se vypravili i za lachtany, což byla velká legrace.  Závěr pobytu na Antarktidě jsme si zpříjemnili hrou na vědce fotografy a udělali jsme fotografie zvířat, které zde žijí.

Zjistili jsme, že Antarktida není tak nudný kontinent, jak se zdá, je tam spoustu zajímavých zvířat a přírodních úkazů.

Do cestovatelského deníku zapsal Adam Gorgol, 3. A

Fotodokumentace Bc. Šárka Valošková, vychovatelka ŠD

Prosinec – pokračování putování po Austrálii

V prosinci pokračovalo naše putování po Austrálii. Vypravili jsme se do australské přírody a pozorovali jsme australská zvířata. Zjistili jsme o nich spoustu zajímavostí. Víte o tom, že když se klokan narodí, je velký jako gumový bonbon? Mládě klokana je po narození slepé a jeho prvním velkým úkolem je, vyšplhat se po matčině srsti a vlézt do klokaního vaku, který mu bude poskytovat bezpečí na další měsíce. Zahráli jsme si různé pohybové hry, při kterých jsme si upevnili tyto vědomosti. Dalším australským zvířetem je ježura australská. Jejich kožich je plný blech. Zahráli jsme si tedy pohybovou hru na ježury a blechy. Pěkně jsme se u ní nasmáli. Medvídek koala je dalším australským zvířetem. Medvídek koala se živí eukalyptovými listy a nosí své mládě na zádech. Jedno odpoledne se tedy naše družina proměnila v eukalyptový les. Nakapali jsme vonný olej eukalyptus do aromalampy, a hráli jsme si na koaly, které přenášejí svá mláďata. Navštívili jsme také ptakopyska, emu a jiná zvířata. Na závěr našeho pobytu v přírodě jsme si zahráli na fotografy a ve skupinách jsme nakreslili velkoformátové obrázky s australskými zvířaty. Také jsme zjišťovali, jak tráví Australané předvánoční čas. Vzhledem k tomu, že v Austrálii je léto, Australané toto období tráví u oceánu. A tak jsme se také jeden podvečer vypravili k oceánu. Sešli jsme se s dětmi a rodiči v aquaparku Olešná a užívali jsme si předvánoční relax.  V průběhu prosince nás navštívila paní Regina, která žila v Austrálii a povídali jsme si s ní o jejím pobytu v této zemi. V Austrálii jsme oslavili hned několik svátků. Prožili jsme tam Mikuláše. Zahráli jsme si spoustu zábavných her a připravili jsme také program pro naše mladší kamarády. V Austrálii jsme udělali během prosince mnoho dobrých skutků. Vyrobili jsme přání pro seniory z Bašky, nacvičili jsme pásmo vánočních básniček a písniček a šli jsme je potěšit s dárečky, které jsme jim vyrobili. Také jsme zanesli MUDr. Žídkové obrázek na téma „Úsměv léčí – Tvůj úsměv léčí nejen Tebe, ale i všechny ostatní.“ Obrázek bude zdobit čekárnu pacientů. Vyrobili jsme také vánoční dárečky pro rodiče. Dobrý skutek jsme udělali rovněž pro tělesně postiženou Lucinku. Tato holčička sbírá pohlednice. Během prosince jsme tedy pro ni sbírali pohlednice a před Vánocemi jsme je Lucince odeslali. V Austrálii jsme oslavili také Štědrý den, na který jsme si předem upekli cukroví. Ježíšek nám přinesl do družiny nové hry a hračky a my jsme se byli moc šťastní. Závěr prosince patřil opět dobrým skutkům. Vyrobili jsme seniorům z budovy Senior obrovské vánoční přání, nakreslili jsme obrázek na téma „Úsměv léčí“ a šli jsme jim tyto věci pověsit na vchodové dveře, abychom jim udělali překvapení. Po cestě jsme v lesíčku u budovy Senior objímali stromy, abychom se do nového roku nabili krásnou energií.

Do cestovatelského deníku zapsala Šárka Valošková, vychovatelka ŠD

 

Cesta kolem světa – Austrálie – projekt školní družiny ZŠ Baška

Na začátku listopadu jsme s kamarády z družiny odletěli do Austrálie. Letěli jsme opravdu dlouho, ale nám to nevadilo, protože naši piloti Kristián, Tadeáš, Adam a Matyáš nám obstarali všechny služby. Dokonce byli na palubě i stevardi a letušky, kteří nám nachystali výborné jídlo. Zjistili jsme, že Austrálie je na opačném konci světa a tak jsou našimi protinožci. Zahráli jsme si hru na protinožce s kamarády. Austrálii objevil nizozemský mořeplavec Willem Janzoon a my jsme si na něj zahráli. Pluli jsme na lodi z deky a poskládali jsme puzzle Austrálie. V Austrálii jsme oslavili Halloween tím, že jsme si zahráli hodně her. Potom jsme navštívili hlavní město Austrálie. Jeho název jsme se dozvěděli v šifře, kterou jsme v týmech vyřešili. V Canbeře jsme navštívili Australskou národní galerii, kde jsme viděli hodně soch, které nám vytvořila skupina dětí. Potom jsme navštívili Australskou národní knihovnu, kde jsme si mohli půjčit nějakou knížku a četli jsme si. Do Australské národní knihovny v Bašce jsme odevzdali naše obrázky na výzdobu. Poté jsme navštívili Národní centrum vědy a techniky, kde jsme spojovali elektrické dílky a pak nám začala svítit žárovka. Dalším místem v Canbeře byla Národní botanická zahrada, kde nám skupina dětí udělala různé květiny a stromy z papíru, které by na opačné straně zeměkoule mohly růst. Navštívili jsme také Národní muzeum dinosaurů, které se nachází nedaleko Canberry. Viděli jsme 4 exponáty dinosaurů, které jsme vytvořily v týmech. Jmenovali se pepsisaurus, činčisaurus, nedokončosaurus a brontosaurus. Také jsme tam nakrmili hladového dinosaura tak, že jsme mu házeli jídlo do tlamy. V dalším pavilónu jsme si zahráli na dinosaury. Nejkrásnějšího dinosaura z muzea jsme si nakreslili. Potom jsme navštívili Věž s otáčející se restaurací.

Do cestovatelského deníku zapsal Matěj Schindler, 3. A

Abychom byli zdraví, tak jsme si v restauraci udělali oblíbený nápoj Australanů – mandarinkové smoothie. Byla to velká dobrota. Když jsme to vypili, tak jsme si umyli nádobí a podívali jsme se, jak vypadají korály. Vzali jsme si mušle a stavěli jsme z nich vodní živočichy. Potom jsme si hráli na námořníky a žraloky. Někteří malovali mořský svět. Další den jsme si hráli hru, ve které jsme surfovali na prknech, která jsme si vyrobili z kartonu. Šlo nám to dobře, ale nevím, jestli by nám to tak šlo i na opravdovém moři. Po surfování nám vyhládlo, tak jsme si ugrilovali párky. A příště jsme si zase udělali sladké jídlo z piškotu, kokosu a čokolády. To jsou oblíbené pochoutky Australanů. Navštívili jsme Operu v Sydney. Zahráli jsme si na operní zpěváky. Vybrali jsme čtyři zpěváky a ti zpívali o různých věcech, které našli ve třídě, např. o aktovce, lepidlu, pouzdru. Abychom nebyli jenom vevnitř, byli jsme si hrát i venku, a to kriket a tenis, oblíbené sporty Australanů. Stavěli jsme stany jako Aboriginci a vyráběli jsme bumerangy. Táďa namaloval Aborigince a Kája nám nabídla hroznové víno. Na závěr jsme si vyráběli náhrdelníky ze stříbra (alobalu).

V prosinci pojedeme za zvířaty Austrálie.

Do cestovatelského deníku zapsal  Kryštof Lúčan

 

Praha

V říjnu jsme se vypravili na pokračování naší cesty kolem světa. Loni jsme procestovali celou Evropu a Asii a letošní školní rok poletíme na další kontinenty. V říjnu jsme však ještě před naším odletem poznávali Prahu. Vypravili jsme se na Pražský hrad. Na Pražském hradě jsme skládali vlajku České republiky, poslouchali jsme českou hymnu, také jsme skládali puzzle českých prezidentů a hráli jsme si na členy parlamentu, kteří navrhují nové zákony. Dalším zastavením byl Karlův most. Poslechli jsme si legendu o vzniku Karlova mostu, zahráli jsme si pohybovou hru „Na sochy“ na Karlově mostě, zasmáli jsme se u improvizační hry „Potkali se na Karlově mostě“ a poté se z nás stali umělci na Karlově mostě. Jeden druhému jsme kreslili portréty. Na závěr jsme ochutnali surovinu, vajíčka, ze které je podle legendy Karlův most postavený. Dalším zastavením byla Petřínská rozhledna. Dozvěděli jsme se, že na Petřínskou rozhlednu jezdí lanovka, a tak jsme si v naší družině vyrobili velkou lanovku, která nás všechny postupně zavezla na Petřínskou rozhlednu. Na Petřínské rozhledně jsme prošli zrcadlové bludiště a Petřínskou rozhlednu jsme si postavili z dřevěných lamelek. Dalším zastavením v Praze bylo Národní divadlo. Děti utvořily týmy a každý tým si vymyslel a zahrál scénku. To byla ale legrace. V Praze jsme navštívili také muzeum českých vynálezců. Dozvěděli jsme se, že známým českým vynálezcem byl Jakub Kryštof Rad, vynálezce kostkového cukru. Abychom si upevnili týmovou spolupráci, utvořili jsme týmy a každý tým postavil ze svých kostek cukru jednu stavbu. Kostkovým cukrem jsme ochutili také čaj, který jsme si uvařili a na závěr dne jsme si zahráli na známé české vynálezce. Vymýšleli jsme a kreslili jsme vlastní vynálezy. Děti byly opravdu nápadité. Mezi vynálezy byla rukavička spokojenosti. Když tato rukavička pohladí naštvaného člověka, stane se z něj spokojený člověk s dobrou náladou. Dalším vynálezem byl lék pro handicapované lidi. Pokud ho některý handicapovaný člověk užije, tak se uzdraví. Další krásný vynález byl lektvar mládí, létající auto, pohlcovač bakterií nebo samostříhací nůžky. Když naši družinoví vynálezci vynálezy nakreslili, uspořádali jsme sympozium vynálezců, na kterém děti své vynálezy představily ostatním. V rámci projektu „Praha“ jsme navštívili také louku za Prahou a užili jsme si včeličkový den. Děti se nejdříve seznámily s produkty, které jsou vyrobené z medu a poté jsme si zahráli pohybovou hru na včelky a květinky. Následovalo společné tvoření včelího úlu a na závěr si každý vyrobil dobrůtku – chleba s medem, který jsme následně ochutnali. Bylo to krásné, sladké odpoledne.  Během října jsme rovněž v Praze tvořili krásnější svět a zažili jsme projektový den na téma „Velkorysost“. Také jsme udělali dobrý skutek a vytvořili jsme výzdobu do Obecní knihovny. Poslední chvilky před odletem jsme strávili relaxací u Vltavy. Podívali jsme se na zvířátka, která u Vltavy bydlí a zahráli jsme si na jejich fotografy. Děti zvířátka v týmech malovaly a během tvoření jsme poslouchali symfonickou skladbu Vltava od Bedřicha Smetany. No, a pak už jsme se vypravili na letiště Václava Havla. Venku jsme skládali letadla (vlaštovky) a pozorovali jsme, jak letí. Poté už jsme nastoupili do letadla a vydáváme se k našim protinožcům, do Austrálie.